Projekt dunajských dělových člunů

Publikováno: Autor: Administrator
1

Jaroslav Špitálský

 

Na základě armádní objednávky se konstrukční kancelář Škodových závodů od roku 1936 aktivně zabývala projekcí dělových člunů. V té době armáda na Dunaji disponovala následujícími plavidly:

1.) Hlídková loď „Prezident Masaryk“

2.) 2 minové čluny (ve stavbě)

3.) 3 dřevěné hlídkové čluny

4.) strážní čluny

 

Ve studii zpracované Ministerstvem národní obrany (MNO) v roce 1938 je stav dunajské „flotily“ hodnocen následovně: „Dva minové čluny mají svoje specielní určení a jsou předvídány pro určité úkoly. Hlídkové čluny a strážní čluny nemají žádnou bojovou hodnotu. Objednávka nových pancéřových hlídkových člunů se projednává. Je tudíž jediným bojovým plavidlem dnes jen hlídková loď „President Masaryk“.

Konstrukce této hlídkové lodi je taková, že její hlavní bojové užití je v prostoru Komárno a poproudně, kde lze využíti plně možné rychlosti lodi. Také charakter řeky v uvedené části vyhovuje stavbě této lodi. Pro horní úsek – Bratislava – není hlídková loď plně vhodná. Tam je nutno užíti lodí menších a pohyblivějších, tedy typu navrhovaných dělových člunů, které nemáme. Změněná situace na hranicích diktuje nyní plně toto zajištění, které chybí.

Mimo to okolnost, že máme jen jedno bojové plavidlo staví nás do situace, že nemáme v tomto směru naprosto žádné zálohy a že sebemenší havárií hlídkové lodi dostaneme se do situace, že na celém Dunaji nebudeme míti ani jedno bojové plavidlo.

Uvedená fakta nutí nás, aby opatření dělových člunů bylo provedeno co nejdříve. Srovnáme-li úkoly našich lodních bojových jednotek s jednotkami bývalé rakousko-uherské flotily, vidíme, že tyto jednotky byly ve stejné zeměpisné poloze, jako je tomu u nás, t.j. že jeden břeh byl vlastní a druhý nepřítele (Sáva a Dunaj v prostoru Bělehrad). Dnešní situace v usplavnění řeky Váhu je taková, že nám skýtá hluboké zázemí pro přístavy (Guta, Neděd). Stejně tak jako bývalá flotila měla přístup k vlastnímu svému bojišti kolmo, stejně tak je tomu i v naší situaci. Přes to, ale splnila zajisté bývalá flotila plně, veškeré úkoly na ni kladené a její význam byl v těchto operacích značný. Je tudíž oprávnění lodních bojových jednotek stejné, jak tomu bylo dříve.

Ohlašované vybudování německého loďstva na Dunaji povede nás k tomu, že budeme nuceni zvlášť pečlivě věnovat pozornost vybudování minových závěr v prostoru nad Bratislavou a vzhledem k situaci (nepřítel protiproudně) jsme nuceni udržeti na Dunaji i břevnové a lanové přehrady, k zajištění před útoky útokovými minami. To vyžaduje, aby předmostí bylo udrženo. K podpoře křídla na předmostí jsou  zajisté nejlépe schopny dělové čluny.

Těchto několik příkladů nevyčerpává ještě všechny zkušenosti užití – nemluvě ani o podpoře křídel při postupu po obou stranách řeky a při úkolech člunů při přechodech (nebo rušení přechodů) na veletoku jako je Dunaj.

Tyto okolnosti  nutí nás k tomu, aby opatření dělových člunů bylo provedeno co nejdříve a to dělových člunů podle návrhu IV/1.oddělení, tj. o výtlaku 100 tun se 47 mm kanony.“

 

Projekt dělových člunů

IV/1. oddělení MNO uvažovalo, že nejlepší náhradou za dříve zrušené staré dělové čluny jsou dělové čluny nové konstrukce se třemi otočnými věžemi, každá vyzbrojena jedním 47 mm lodním kanonem a těžkým kulometem. Tento typ dělového člunu byl předběžně schválen. Konstrukce člunu vznikla po několikaletých studiích a pozorování. Byla na výši po stránce taktické i technické.

 

Při řešení konstrukce se vycházelo z rozboru taktických úkolů, které by byly dělovými čluny řešeny, při zachování technických a nautických požadavků.

Pohotovost: byla zaručena užitím Dieselových motorů. Po obsazení člunu posádkou se předpokládala pohotovost k odplutí zhruba 10 až 20 minut. To se tehdy považovalo „okamžitou pohotovost“.

Rychlost: Hlavním úkolem dělových člunů bylo na začátku konfliktu ihned zasáhnout a zabránit přechodu nepřátelských jednotek přes Dunaj. K tomu byla potřebná značná rychlost, aby v případě poplachu byly čluny co nejdříve k použití v napadeném úseku. Na základě výsledků zkoušek s modelem lodi ve zkušebním ústavu ve Vídni (v roce 1937), zaručily Škodovy závody průměrnou rychlost 30 km/h rychlost vzhledem ke konfiguraci dna a břehu byla považována za velmi značnou. V té době žádná flotila s čluny o velikosti uvažovaných dělových člunů na Dunaji takovéto rychlosti nedosáhla. Pro naší armádu by to představovalo značnou převahu.

Vzhledem k rychlosti plavidla se předpokládalo ztížení přesnosti zásahů ze strany nepřítele. To umožnilo vyprojektování slabšího pancéřování lodi.

Palebné prostředky: Hlavním úkolem dělových člunů mělo být odstraňování pobřežních odporů přímou palbou a ničení plavidel na vodě. Proto byl zvolen jako hlavní zbraň 47 mm poloautomatický lodní kanon (počáteční rychlostí 775 m/s, maxim. dostřel při elevaci 30o 8200 m panc. granát, 8700 m nár. granát, 9000 m časovací granát). V zájmu jednotnosti v armádě bylo zvoleno střelivo pro kanon stejné, jaké používal ŘOP pro pevnostní kanony. Dělové čluny byly konstruovány pro přímou palbu. Nepřímá palba se měla provádět jen nouzově.

Při konstrukci dělových člunů bylo nejdůležitější otázkou umístění věží. To se mělo provést tak, aby v daných úkolech bylo jich možno použít co největší počet a tak zajistit palebnou převahu. Tento požadavek splňovala třívěžová varianta, která umožňovala stálé užití dvou děl pro střelbu  vpřed nebo vzad. Tímto způsobem byl palebně zajištěn nejtěžší okamžik lodě – obrat. Při něm bylo možno užít pouze ½ zbraní na lodi.

Tři děla 47 mm a tři těžké kulomety v jedné plovoucí jednotce představovaly značnou palebnou mohutnost. Dělové čluny by tak mohly řešit i nejtěžší úkoly, které by jim byly svěřeny při ničení pobřežních odporů. Také by mohly čelit útočné vozbě na břehu i pancéřovým plavidlům na vodě.

Ponor: U navrženého dělového člunu měl být 1 metr. Tento ponor musel být zachován vzhledem k brodům na dunajské trati a také pro použití člunů v ramenech Dunaje a na řece Váhu. Ponor 1 m zaručoval užití plavidla i při krajně nepříznivých vodních poměrech. Například počátkem prosince roku 1934 byla v úseku Bratislava – Gönyü naměřena nejmenší hloubka jen 1,3 m.

 

Na opatření dělových člunů byla na základě zvláštního úvěru D/1 uvolněna částka 7 000 000,- Kč (čj. 1600 taj. hl.št. 1.odděl. 1936). Dle správy MNO: „ Naše situace v lodnickém průmyslu je taková, že máme na Dunaji jen jednu loděnici a to Škodových závodů. Proto není možno vyvolati domácí konkurenci, nehledě ani k tomu, že mezi domácími loděnicemi (Škoda, Praga, Ústecká) existuje kartelová úmluva o rozdělení zájmových sfér.“

Výnosem MNO čj. 3056 taj.IV./1.odděl.1937 byly Škodovy závody vyzvány k podání nabídky na dodání dvou dělových člunů.  V nabídce, kterou firma předložila činila cena za dodání jednoho  člunu 6 246 000,- Kč. Tedy 12 492 000,- Kč za oba dva čluny pokud budou objednány najednou. I když se podařilo zástupcům armády během dalších jednání tuto částku ještě snížit o 492 000,- Kč, stále ještě chybělo pro nákup plavidel 5 000 000,- Kč.

Proto byly hledány úspory a byly porovnávány ceny srovnatelných lodí doma i v zahraničí. Zpráva ve které jsou srovnávány ceny domácích vojenských plavidel byla nazvána „Vývoj cen lodní tonáže za posledních desetiletí“. V této zprávě se uvádí: „ Jako určité srovnávací kritérium pro cenu lodě je možno uvažovati cenu za jednu tunu výtlaku lodě. Naprosto správné je toto porovnání jen tehdy, srovnáme-li stejná plavidla tj. plavidla o stejném rozsahu pancéřování co do plochy a tloušťky pancířů, stejné strojní zařízení atd. tuto možnost nemáme a dále uvedené cenové kalkulace jsou jen přibližné a slouží jen k srovnání všeobecné cenové hladiny.

1) Hlídková loď „Prezident Masaryk“, stavba 1928-1931

cena za jednu tunu asi ……………………35 000,- Kč

2)Minové čluny OMm 35 a 36, stavba 1935 – 1938

cena za jednu tunu asi ……………………46 000,- Kč

3) Nabízené dělové čluny OMd1 a 3

cena za jednu tunu asi ……………………62 000,- Kč“

 

Z důvodu vytvoření konkurenčního prostředí oslovilo MNO i zahraniční firmy. Kdy byla získána nabídka francouzské firmy „ Societé anonyme des aleliers chanties de la Loire“. Uvedená firma nabídla možnost postavení dělových člunů v Československu. Materiál pro stavbu by byl z části zakoupen u nás a částečně ve Francii. Dělové čluny byly nabízeny ve dvou variantách a to:

  1. člun o 120 tunách se silnějším pancéřováním, kdy vycházelo 48 000,- Kč za tunu. Cena člunu by činila    6 912 000,- Kč + montáž 52 000,- Kč. Což by znamenalo konečnou částku 6 964 000,- Kč. Pak by konečná cena za 1 tunu činila 58 000,-Kč.
  2. člun se slabším pancířem o hmotnosti 110 tun, který by byl zhruba o 15% lacinější. Cena člunu by činila 5 919 000,- Kč, což by bylo 53 812,- Kč za 1 tunu.

Pokud by se k tomu připočetly náklady za dopravu materiálu, zvýšila by se cena za jednu tunu na 60 000,-Kč. Čímž se cena přiblížila cenové nabídce Škodových závodů.

Dalším řešením na snížení ceny dělových člunů bylo zjednodušení projektu. V důsledku těchto úvah vznikly dvě varianty dělových člunů. V těchto úsporných variantách byla z důvodu snížení hmotnosti nahrazena děla ráže 47 mm za děla ráže 37 mm.

Varianta I – jednalo se o stejné řešení (tři věže dělo-kulometné) jako v původně navrženém dělovém člunu, jen místo 47 mm kanonů by byly osazeny 37 mm kanony.

Varianta II – měla v návrhu dvě dělo-kulometné věže a na přídi jen kulometnou věž. Výsledkem by bylo plavidlo o výtlaku asi 65 tun. Cena jednoho člunu by byla 4 030 000,-Kč. K této částce by se muselo připočíst 130 000,- Kč za zkoušky provedené ve vídeňském ústavu. V konečném stádiu by bylo třeba 8 160 000,- pro stavbu dvou člunů varianty II.

Zástupci MNO se v roce 1938 přikláněli k prvotní konstrukci dělových člunů. Žádali tedy o navýšení úvěru D/1 o 5 000 000,- Kč, aby bylo možno se Škodovými závody projednat definitivní objednávku. Sled událostí byl ale v roce 1938 takový, že projekt dělových člunů vyřešen nebyl.

 

TH1 TH2

Návrh konstrukce dělového člunu

 

TH3
TH4 TH5

Varianta II

 

Prameny:

Ústřední vojenský archiv

 

Poděkování:

Děkuji Ing. Milanu Kolaříku, Lukáši Víškovi za asistenci při focení výkresů a Martinu Říhovi za vše co dělám, neb on je za mojí činnost odpovědný v plném rozsahu.

 

{backbutton}