Kniha „Přisolíme si“

Publikováno: Autor: Administrator
kniha prisolime_si

Koncem října tohoto roku (2011), vyšla v nakladatelství Naše vojsko po dlouhém čekání kniha plk. let. v.v. Jaroslava Nováka „Přisolíme si!“, kterou s Jaroslavem připravil Jan Votava. Smutnou ironií osudu je to, že se Jaroslav konečného vydání nedožil. Uzavřel se život, neuvěřitelně strastiplný, ale i přesto naplněný krásným, povznášejícím smyslem. Zbyly vyznamenání, deníky, fotografie a vzpomínky těch, kteří měli Jaroslava rádi.

Na řádcích knihy zůstalo především poselství čestného člověka a odhodlaného bojovníka proti bezpráví…

Vážení přátelé a kamarádi, koncem října tohoto roku vyšla v nakladatelství Naše vojsko po dlouhém čekání kniha plk. let. v.v. Jaroslava Nováka „Přisolíme si!“, kterou jsem měl tu čest s Jaroslavem připravit. Smutnou ironií osudu je to, že se Jaroslav konečného vydání nedožil. Uzavřel se život, neuvěřitelně strastiplný, ale i přesto naplněný krásným, povznášejícím smyslem. Zbyly vyznamenání, deníky, fotografie a vzpomínky těch, kteří měli Jaroslava rádi.

Na řádcích knihy zůstalo především poselství čestného člověka a odhodlaného bojovníka proti bezpráví.

Knihu můžete sehnat v knihkupectví za 359 Kč či přímo na stránkách Našeho vojska:
http://www.webareal.cz/nasevojsko/eshop/18-1-Nove-knihy/0/5/3847-PRISOLIME-SI

Jaroslav Novák se narodil 6. června 1921 v Nových Benátkách. Za velmi těžkých podmínek vystudoval reálné gymnázium v Mladé Boleslavi. Byl přijat na pražskou techniku, která byla na podzim roku 1939 Němci zavřena a studentští vůdci byli buď zastřeleni, nebo odvlečeni do koncentračních táborů. V neblahé době národního cynismu se rozhodl osmnáctiletý Jaroslav emigrovat do zahraničí a přidat se k vojenským jednotkám bojujícím proti nacismu.

V prvních dnech ledna 1940 přešel hranice na Slovensko. Při přechodu slovensko-maďarské hranice byl chycen, odsouzen a měl být předán gestapu. S pomocí místního soudce se mu podařilo utéct a po velkých problémech se dostal do Bejrútu. Tam vstoupil do cizinecké legie. Po přesunutí do Francie byl převelen k telegrafní rotě, s níž se jako jeden z mála účastní ústupových bojů na Marně, Seině a Loiře. Po třech týdnech ústupových bojů se Jaroslavovi a jeho kamarádům podařilo nalodit na jednu z posledních lodí, která je evakuovala do Velké Británie. Zde se chtěl Jaroslav dostat k letectvu, což se mu podařilo na konci roku 1941. Prodělal velmi intenzivní výcvik leteckého navigátora. V lednu 1943 nastoupil k slavné 311. československé bombardovací peruti, kde prodělal 46 mnohdy nebezpečných protiponorkových hlídek a náletů na lodě nepřítele. Po dvaceti měsících služby a po odlétání operační túry byl přeřazen k dopravnímu letectvu, přesněji k 246. peruti. Tato peruť se zabývala přepravou cestujících do daleké Indie. Sloužit v 246. peruti mohli pouze opravdoví profesionálové.

Po konci války Jaroslav Novák pomáhal obnovovat letecké spojení nově osvobozené republiky. Kvůli stále sílícím tlakům ze strany komunistických nadřízených opustil jeho oblíbené letectvo. Určitý čas pracoval pro UNRU, ale rozhodl se pro přesun do Jižní Afriky, kde chtěl začít nový život. Proti jeho rozhodnutí se postavila státní bezpečnost, která mu bránila vycestovat. Dne 1. září 1947 se mu podařilo vycestovat z republiky a přes Anglii se dostal do Jižní Afriky. Zde si, za velmi obtížných podmínek, vydělával na živobytí. Po čase se přesunul do Austrálie, kde konečně našel svůj nový domov. Usilovnou prací vybudoval síť obchodů s fotografickým vybavením. Stal se z něj čestný a všemi vážený australský občan. Jaroslav je neobvykle pracovitý i do posledních dnů jeho života. I když žil celý život v Austrálii, byl každým coulem Čechem, vychovaným britským fair play.

S pozdravem Jenda Votava

Více informací o Jaroslavu Novákovi na http://fcafa.wordpress.com/.