Kufřík – 1. republika

Publikováno: Autor: Administrator
21

21K životu na vojně za první republiky neodmyslitelně patřily malé, černé, dřevěné kufříky. Tyto kufříky sloužily pouze pro soukromé osobní věci, propriety a oděvní doplňky mužstva. Kufřík je dřevěné, konstrukce. černě lakovaný a opatřený kováním se zámečkem.

K životu na vojně za první republiky neodmyslitelně patřily malé, černé, dřevěné kufříky. Tyto kufříky sloužily pouze pro soukromé osobní věci, propriety a oděvní doplňky mužstva. Kufřík je dřevěné, konstrukce. černě lakovaný a opatřený kováním se zámečkem. Od levého horního okraje měla být bíle namalována zkratka hodnosti a jméno muže, jakékoliv další okrasy byly zakázány. Uvnitř byl kufřík opatřen přihrádkou. V té se nalézaly drobné předměty pro denní potřebu ,jako např. kuřivo, psací potřeby, dopisy, čistící kartáče, šití apod. Ve spodním prostoru, pak byly obvykle umístěny svetry, vesty, košile a spodní prádlo.

Pro kufříky byly předepsány rozměry 60x30x30, které se poměrně často nepodařilo dodržet, jak dokládají fotografie. Rozmanitost rozměrů byla často způsobena také tím, že je branci zdědili, třeba po svých otcích, kteří sloužili před či během I.sv. války. Také různí výrobci občas nedodrželi předepsané rozměry, neboť kufříky nebyly vyráběny jednotně, ale branci si je nechávali sami vyrábět. Například kufřík na obr.1-6 je vyroben v roce 1928 v truhlárně pivovaru ve Velkých Popovicích.

S kufříkem s osobními věcmi se nastupovalo na prezenční službu, a ten měl své místo pod postelí svého majitele. Po ukončení  služby, si jej voják i s ,,vyfasovanými“ proprietami odnesl domů. Takto pak byly uschovány pro případ povolání na cvičení či při mobilizaci.

Kufříky jsou viditelné na společných, památečních fotografiích z vojny, kde jsou často opatřeny popiskami. Vojáci si kufříky nepředpisově zdobily malůvkami jako odznaky odbornosti, znakem své jednotky, nebo cvočky do bot vyznačili svůj monogram či monogram své přítelkyně apod. Bohužel většina kufříků časem přišla o přihrádky…

 

1Zděděný kufřík po dědovi. Je poznamenán používáním v poválečné službě, na kterou jej děda dostal od svého tchána. Antonín Pfeffer (praděda), čili první majitel si jej nechal vyrobit jak již bylo zmíněno výše, v truhlárně pivovaru ve Velkých Popovicích, kde pracoval jako sládek. Prezenčně sloužil v letech 1928/29 u Hraničářského praporu 8 ve městě Šahy. V roce 1952, jej předal svému zeti Jaroslavu Spišákovi.

2 4 5 6 3

J. Spišák měl  tento kufřík při své základní službě v letech 1952-54 v Piešťanech, Č.Budějovicích a Bechyni, kde jej ,,ozdobil“ obrázky letadel a monogramem své budoucí ženy D.P.. Na kartónovém štítku umístěném vedle monogramu je špatně čitelný nápis: Stíhací letecký pluk 19 České Budějovice. Rozměry jsou 49,5x29x30.

 

7 8 9 10 11

Tento kufr je po Josefu Klimtovi z Bykoše. Rozměry: 30×29,5×47,5

 

12 13 15 16 14
18 17

Předpisový kufřík s rozměry 60x30x30,5. Majitel si jej ,,vyzdobil“ v pravém horním rohu límcovými odznaky pravděpodobně pěších pluků 28 a 5 z Prahy a cvočky vyznačeným monogramem S. F.  Nález z železničního hradla Mrač.

 

19 20 21 22

Další kufřík má oproti ostatním menší rozměry 27,5×25,5×45. Bez nápisů a přihrádky. Ze sklepa činžovního domu v Praze. Kufřík byl ve velmi špatném stavu. Nedávno jsem jej opravil a dovolil opatřit svým jménem…

 

23

Porovnání velikosti čtyř
kufříků

24

.
.

obr.25

Příklad popsání kufříků
.

umisteni kufriku na svetnici

…..Umístění kufříků ve
…..světnici

 

Text a foto: Jan Žabka

 

{backbutton}